Hnutí ANO neobhájí vítězství ve sněmovních volbách, které letos bude patřit koalici Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, díky výrazné výhře v Praze. Vládní hnutí skončí těsně druhé, Piráti se STAN třetí před SPD. Obě dosavadní opoziční koalice budou mít ve Sněmovně pohodlnou většinu a tedy šanci sestavit stabilní vládu. ANO tak pravděpodobně zamíří do opozice za SPD, což asi povede k odchodu Andreje Babiše z politiky. Dosavadní vládní partneři ANO, tedy ČSSD a KSČM, se do Sněmovny nedostanou.
Vítězství koalice Spolu nezaručuje, že předseda ODS Petr Fiala bude pověřen sestavením příští vlády. Prezident Miloš Zeman před volbami opakovaně uvedl, že tímto úkolem pověří předsedu nejúspěšnější strany či hnutí. Tím bude právě ANO dosavadního premiéra Andreje Babiše, které si udrží pozici nejsilnější sněmovní frakce. Babiš se ale s žádostí o podporu bude moci obrátit pouze na hnutí Tomia Okamury. I s ním ovšem bude moci sestavit jedině menšinový kabinet. Předáci obou opozičních volebních koalic spolupráci s ANO odmítali i v případě, že by se ministerský předseda vládních ambicí vzdal.
ANO získalo menší podíl hlasů než v minulosti. Důvodem pravděpodobně budou nejen nepopulární vládní opatření proti epidemii koronaviru, ale také růst cen v poslední době a kauzy spojené s Babišem, nejnověji jeho kontroverzní nákup nemovitostí na francouzské Riviéře. Babišovi zřejmě neprospělo ani jeho prohlášení, že v případě odchodu ANO do opozice z politiky odejde, ačkoli v kampani sliboval rvát se za voliče do roztrhání těla.
Sérii neúspěchů z předchozích voleb završila ČSSD, která se poprvé po třech desítkách let nedostala do dolní komory Parlamentu. K důvodům může patřit to, že voliče sociální demokracie podle průzkumů přebrala hnutí ANO a SPD. Navíc splněné programové cíle ČSSD si přisvojovalo ANO.
Kalich hořkosti musí vypít čeští komunisté, kteří v roce stého výročí existence strany poprvé vyklidí parlamentní lavice. Podepsat se na tom mohla jak tolerance vlády ANO a ČSSD, tak neujasněné vedení strany. Předseda KSČM Vojtěch Filip už předem oznámil, že svou funkci v čele strany nebude obhajovat.
Za očekáváním zaostávají také Piráti, kteří obhajovaných 22 mandátů, znovu nezískají. Voliči dali přednost jejich koaličním partnerům z hnutí STAN. Piráti zřejmě doplatili na negativní kampaň, kterou proti nim vedly ANO, SPD i ČSSD, a na kontroverzní výroky a postoje některých svých členů. STAN, který obhajoval šest mandátů, se naopak dostane mezi nejsilnější sněmovní frakce i díky popularitě svého předsedy Víta Rakušana, který v předvolebních debatách podle odborníků předčil předsedu Pirátů Ivana Bartoše.
Na spojenectví naopak vydělaly ODS, TOP 09 i KDU-ČSL, které ve Sněmovně posílí stejně jako STAN. Zatímco Bartošovy ambice na premiérské křeslo zůstanou nenaplněné, novým předsedou vlády by se mohl stát předseda ODS Petr Fiala. Záležet ale bude na tom, jak dlouho nechá Zeman vládnout Babiše. Bude ho moci pověřit sestavením vlády dvakrát, až třetí nominaci předkládá prezidentovi předseda Sněmovny. V krajním případě bude moci Babišův kabinet vládnout až do skončení Zemanova prezidentského mandátu v březnu 2023, byť v demisi.
Zeman už v minulosti nechal vládnout zhruba sedm měsíců bez důvěry Sněmovny úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Babišův první jednobarevný kabinet vládl po volbách v roce 2017 bez důvěry Sněmovny přibližně stejně dlouho.