VÍTEJ, ZLATÝ HATTRICKU: Nejhůře se v roce 2022 žilo opět v Orlové

Středočeské Říčany jsou i popáté městem, v kterém se v Česku žije nejlépe. Nejvíce si meziročně polepšil Nový Bydžov v Královéhradeckém kraji, který poskočil o 58 míst na 85. místo z 206 hodnocených obcí s rozšířenou působností. Nejhůře je na tom stále Orlová v Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z pátého ročníku Indexu kvality života, který zveřejnila na svém webu společnost Obce v datech, jejímž hlavním konzultačním partnerem je společnost Deloitte.

Index zahrnuje 29 parametrů, které vyjadřují úroveň zdraví, prostředí a dostupnosti zdravotní péče, podmínky pro práci, bydlení a vzdělání, dostupnost služeb, dopravní spojení a také vztahy mezi lidmi například s ohledem na existenci místních spolků. Analytici využívají data z internetu a veřejného sektoru. Index vzniká na bázi principů metodik OSN a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) validovaných Deloitte, uvedla společnost.

Za Říčany je dál druhá Praha a třetí znovu středočeské obce Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. V elitní pětce jsou nově Hustopeče a páté Černošice. Pětici nejlépe hodnocených krajských měst je stejná jako loni - Praha, Brno, České Budějovice, Hradec Králové a Pardubice. Nejvyšší růst hodnoty indexu (o bod) zaznamenaly Nový Bydžov v Královéhradeckém kraji, Stod v Plzeňském kraji a Odry v Moravskoslezském kraji. Za pětileté trvání projektu si nejvíce polepšily Pohořelice z Jihomoravského kraje, a to o 97 pozic na aktuální 20. místo. "V kvalitě života stoupají obce, kde roste nabídka práce, přicházejí noví občané a zlepšuje se infrastruktura a dostupnost služeb," řekl Pavel Šiška, vedoucí partner v oddělení poradenství Deloitte.

Žebříček opět uzavírá Orlová v Moravskoslezském kraj, stejné hodnocení 0 bodů má i předposlední Karviná. Nejvýrazněji se propadl v pořadí v porovnání s vydáním z roku 2018 Český Krumlov v Jihočeském kraji, který kles ze 34. místa v roce 2018 na letošní 126. místo. "Na příkladu Českého Krumlova můžeme na datech vidět dopad masivního turistického ruchu, který při absenci jiné ekonomické základny představuje složitý fenomén pro udržení kvality života a jeho rozvoje pro trvale žijící obyvatele. V tomto případě lze hovořit o 'Benátském efektu'. Je otázkou, zdali města dokážou silnou stránku v turismu využít pro komplexní rozvoj nebo je nasměruje pouze na jednu kolej, která však může být slepá. Podobným fenoménem trpí i jiné turisticky aktivní lokality, například v horách," řekl Jan Havránek, jednatel společnosti Obce v datech.