Ředitelství silnic a dálnic zahajuje výstavbu posledního úseku dálnice D1 u Přerova

Ředitelství silnic a dálnic dnes zahajuje výstavbu dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Jedná se o poslední chybějící úsek dálnice D1. Zprovozněním této stavby bude dokončena naše nejstarší, nejdelší a nejdůležitější dálnice.

„Dnes zahajovanou desetikilometrovou dálniční stavbu lze bez nadsázky označit za jednu z nejdůležitějších infrastrukturních staveb v Česku. Zprovozněním posledního úseku D1 bude v první řadě vyřešena složitá dopravní situace v Přerově, kde aktuálně veškerý tranzit projíždí centrem města. V druhé řadě se výrazně sníží provoz na dálnici D46, která je právě kvůli nedokončené D1 využívána jako hlavní tah pro cesty mezi Brnem a Ostravou. V neposlední řadě je pak samozřejmě dokončení dálnice D1 důležité i symbolicky, protože jde o naši nejdůležitější dopravní tepnu, “ uvedl k zahájení stavby generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

„Naše nejdelší a nejznámější dálnice je o krok blíže svému dokončení. Úsekem Říkovice – Přerov dosáhne délky 377 km a nový úsek výrazně pomůže odlivu nákladní dopravy z Přerova. Na D46 se po zprovoznění posledního úseku D1 zklidní provoz taktéž, protože většina vozidel se z Brna do Ostravy dostane právě po této poslední části D1, “ říká k dnes zahájené stavbě ministr dopravy Martin Kupka.

Součástí stavby budou také tři mimoúrovňové křižovatky, protihlukové stěny v souhrnné délce čtyři kilometry a čtrnáct mostů. Nejnáročnějším objektem celé stavby bude 940 metrů dlouhá mostní estakáda, která převádí dálnici mimo jiné přes řeku Bečvu, chemický závod Precheza a čtyřkolejnou železniční trať Olomouc – Přerov.

Stavba bude navržena ke spolufinancování z Fondu soudržnosti.

Z historie dálnice D1

Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou dálnice se započalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou. I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení.

V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic, v rámci které se počítalo i se stavbou D1. Proti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry částečně změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty ze třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka).

Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. září 1967 a 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem byl dokončen 8. listopadu 1980, kdy byl zprovozněn poslední úsek dálnice u Humpolce. V letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu. Další úseky byly otevírány mnohem později, první v roce 2005 za Vyškovem, v roce 2007 pak došlo na první úsek na severní Moravě. D1 byla postupně dobudována až do Říkovic a od Lipníku nad Bečvou až do Ostravy. Na hranice s Polskem byla dálnice dovedena v roce 2012. Poslední dosud zprovozněnou části D1 je od roku 2019 úsek mezi Lipníkem a Přerovem.

Podle původních (federálních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a na českém území končit na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Východní část dnešní D1 se tak dříve označovala jako D47. V roce 2006 bylo rozhodnuto, že označení D1 ponese celý dálniční tah, který spojuje tři největší města ČR, tedy Prahu, Brno a Ostravu. D1 tak bude po svém dokončení mezi Prahou a polskou dálnicí A1 dosahovat délky 377 km.

Dálnice D1 mezi Prahou a Brnem byla vždy nejvytíženější dálnicí v zemi. Proto došlo v letech 1996 – 1999 k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi ze čtyř jízdních pruhů na šest. V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3, která povede z Prahy jižním směrem. Obdobné rozšíření D1 se nyní plánuje v prostoru Brna mezi kilometry 182 – 210. Možnému dalšímu uvolnění dopravy na D1 by měla pomoci dostavba dálnice D35 v úseku Hradec Králové – Mohelnice. Spolu s dálnicí D11 bude D35 tvořit alternativní „severní trasu“ spojující Čechy a Moravu. I z tohoto důvodu byla dálnice D1 od Lipníku na Bečvou, kde se na ni napojuje právě D35, až k Bělotínu, kde se od ní naopak odpojuje dálnice D48, postavena v šestipruhovém uspořádání.

D1 Říkovice – Přerov

Hlavní trasa:

délka: 10,1 km

kategorie: D 26,5/120

počet stavebních objektů: 228

zhotovitel: Strabag, Doprastav, IDS

cena stavby dle smlouvy: 6 922 mil. Kč bez DPH

předpokládané zprovoznění stavby: 2025

vizualizace stavby: D1 Říkovice – Přerov

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 256 kilometrů nových staveb. Jedná se o 158,3 km dálnic a 97,7 km silnic I. třídy.

Ve výběrovém řízení se nachází dalších 60,6 km dálnic a 20 km silnic I. třídy.

Kompletní přehled všech připravovaných i realizovaných staveb naleznete v interaktivní mapě na webu www.rsd.cz.