Hudba v nás odedávna vyvolává nejrůznější pocity, ať už šťastné nebo negativní. Podle aktuálních věděckých výzkumů na nás přitom mnohem více působí hudba, kterou slyšíme naživo, než ta, která hraje z nahrávky.
Studie vědců z Curyšské univerzity naznačuje, že živá hudba stimuluje části našeho mozku spojené s pocity silněji a důsledněji než hudba nahraná. Při výzkumu dostali dva profesionální klavíristé za úkol zahrát dvanáct skladeb, přičemž každá z nich trvala pouhých třicet sekund. Hudba rozvíjela čtyři témata, polovina z nich byla vybrána s cílem vyjádřit spíše negativní emoce jako smutek nebo hněv.
Zadavatelé studie zjistili, že živá produkce hudby, jak té s pozitivním, tak negativním naladěním, vedla ke zvýšené aktivitě v té části mozku, která se podílí na vytváření emocí – oproti předem připraveným nahrávkám. „Zjištění ukazují, že živá hudba zintenzivňuje naši emocionální reakci, pravděpodobně díky své nesvázané, dynamické povaze, “ uvedl Sascha Frühholz pro časopis New Scientist.
Význam připisuje Frühholz také evolučním kořenům hudby. Lidstvo odjakživa využívalo různé nástroje a pomůcky, aby vyprodukovalo živou muziku. „Lidé touží po emociálním zážitku z živě hrané hudby, “ citovala Curyšská univerzita Frühholze. „Chceme, aby nás hudebníci vzali svým hraním na emociální pouť, “ domnívá se.
Podobný výzkum dříve provedli i vědci ve Francii. Zaměřili se na analýzu konkrétních vzorců mozkové aktivity. Osmnácti dobrovolníkům přehrávali do sluchátek čtvrthodinový blok úryvků. V playlistu byly oblíbené skladby posluchačů i hudba vybraná samotnými vědci. Projevy v mozku při poslechu ukazovalo EEG.
Například při poslechu oblíbených hudebních motivů se v mozku aktivovala místa, která integrují smyslové zážitky a zpracovávají emoce. Vědci také zaznamenali zvýšenou činnost v těch oblastech mozku, jež mohou aktivovat systém odměn a uvolňovat takzvaný hormon štěstí – dopamin.
Lidé mají hudbu rádi údajně ze stejného důvodu jako jídlo, sex nebo také drogy. Hudba, zvláště oblíbená, totiž mozek podněcuje k vyplavování dopaminu, chemické látky vyvolávající dobrou náladu, do mozku.
Takzvaný hormon štěstí se podílí na schopnosti mozku těšit se obzvlášť vzrušujícími hudebními momenty a pak se jimi nechat unést. Je odpovědný za to, že z nich člověk pociťuje euforii. To mimo jiné vysvětluje, proč je hudba tak široce populární napříč kulturami, napsali autoři studie v článku publikovaném v časopise Nature Neuroscience.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz