Dnes přesně tři minuty před 17:00 nastane letní slunovrat a na severní polokouli začne astronomické léto. Den letního slunovratu je nejdelším dnem roku, zatímco noc trvá jen něco málo přes sedm hodin. Slunce vstupující do znamení Raka dosáhne na obloze nejvyššího bodu své dráhy.
Od začátku lidské civilizace byl letní slunovrat významným okamžikem, spojený s magickou sílou přírody a spjatý s řadou rituálů. Podle okamžiku východu či západu slunce v období slunovratu jsou orientovány některé starobylé chrámy, některé prvky orientované na slunovrat lze nalézt u megalitických staveb, například ve Stonehenge v jižní Anglii, jejichž stáří dosahuje až 5000 let. O takzvané svatojánské noci lidé zapalovali hranice, sbírali byliny, protože věřili, že v této době mají největší účinek, tancovali nebo uctívali vodní prameny. K některým rituálům slunovratu se vrátili i v současné době.
Jako astronomické léto se označuje období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti, zatímco meteorologické léto začíná 1. června a končí posledním srpnovým dnem. Ještě jinak je definované vegetační léto, což je období s průměrnými denními teplotami vyššími než 15 stupňů Celsia.
V přesném začátku astronomického léta jsou mezi jednotlivými roky několikahodinové rozdíly. Většinou nastává letní slunovrat 21. června, výjimečně o den dříve. Velmi vzácně může slunovrat nastat také 19. nebo 22. června. Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země ale ve skutečnosti oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Aby odchylka oproti kalendáři stále nenarůstala, museli jeho tvůrci zavést přestupné roky, které slouží k vyrovnání rozdílu.