"Nesmrtelní dědci" z Hodslavic míří velorexem do Japonska. V Rusku na ně ale čekal velký problém

Na sklonku června vyrazila z Hodslavic u Nového Jičína čtveřice dobrodruhů – otec Jan Kudělka se synem Šimonem a jejich kamarádi Tomáš Kyselý a Martin Jiříček. Po dojemném rozloučení s rodinou a přáteli nasedli na dva opravované velorexy z 50. a 60. let. Jejich plán – dorazit až do Japonska, odkud se chtěli vrátit letadlem a stroje poslat zpět kontejnerem – byl ambiciózní a rozhýbal nadšení mnoha následovníků.

Okolí si jejich výpravu rychle všimlo. Cesta vedla přes Bělorusko, dlouhé úseky Sibiře, Mongolsko až k čínským hranicím a pak zpět na ruské území. Cestu lemovala řada technických zádrhelů i dojemných momentů s domorodci – sdíleli s nimi jídlo, pití, někdy i přístřeší. Setkali se i s krajanem z Mongolska, kterého znalec češtiny přijal jako příjemné překvapení.

Rej názvu „Nesmrtelní dědci“ spočívá v jejich historických strojích – symbolech, kterým se věnují s opravdovou péčí. Věnují se renovacím, opravám a dokumentují celý proces, což nezřídka sklidilo více zájmu než samotné cestování – například jejich práce na Tatře 148 nebo Škodě Octavia z roku 1960. Podstata? Zachovat a oživit staré stroje, vzdát tím hold šikovným českým rukám, které je původně vytvořily.

A právě u cíle své trasy – ve Vladivostoku, odkud měli plout trajektem do Jižní Koreje, a následně do Japonska – narazili na zásadní komplikaci. Dohodnutá trajektová doprava se z nejasných důvodů nekonala. Společnost své závazky nesplnila a nový termín nabídla až na polovinu září. To je v rozporu s jejich původními plány, a tak teď řeší, jak se z ruského Dálného východu dostat dál. Jedno je jisté – jejich odhodlání zůstává a doma v Česku jim drží palce tisíce lidí, kteří jejich cestu sledují.