.webp)
Mají psi nahradit děti? Vědci ze střední Evropy odhalili, co za tím doopravdy je. A Morava a Slezsko v tom jedou taky
Místo dítěte pes? Možná. Ale celá pravda je trochu jiná.
Zní to jako moderní stereotyp – mladí lidé nechtějí děti, raději si pořídí psa. Místo pláče z pokojíčku slyšíte štěkot a místo školky se řeší psí školka. Jenže nejnovější výzkum maďarské Univerzity Loránda Eötvöse (ELTE) přináší překvapivá data a ukazuje, že za tímto trendem je mnohem hlubší problém. A týká se i Česka, kde porodnost klesá podobným tempem jako ve zbytku Evropy.
„Mozky psa a člověka se dokážou propojit, “ tvrdí vědkyně
Výzkum pod vedením etoložky Enikö Kubinyi odhalil, že vztah mezi psem a člověkem je často tak silný, že ho lidé přirovnávají ke vztahu s dítětem – a nejen obrazně. Dlouhodobé pozorování potvrdilo, že některé páry si skutečně pořizují psa „namísto dítěte“, ale u většiny lidí pes není náhradou, nýbrž součástí rodiny.
Kubinyi říká, že počet dětí neklesá kvůli psům. Naopak – pes je důsledkem téhož jevu, který stojí i za poklesem porodnosti: rozpad tradiční struktury rodiny a vytrácení komunitní podpory.
Proč si Češi pořizují psy?
V regionech jako je Moravskoslezský kraj, kde se potýkáme se stárnutím populace a odlivem mladých, je fenomén patrný jasně. Mladí lidé se stěhují za prací, často žijí daleko od širší rodiny. Děti? V nejisté ekonomice a bez babiček za rohem je to pro mnohé nereálný luxus.
A tak přichází do hry pes: neodsuzuje, je věrný, vyplňuje samotu. A v mnoha případech se z něj stává parťák, který pomáhá párům trénovat vztahy a odpovědnost, než přijdou děti.
Co s tím má genetika a design?
Zajímavý je i etologický detail: lidé si vybírají psy, kteří vypadají jako děti – kulaté oči, krátké čumáky, malé proporce. Jenže tahle estetika má i stinnou stránku: vyšlechtění psi často trpí zdravotními problémy. V honbě za „roztomilostí“ jsme z některých plemen udělali živé karikatury, neschopné přirozeného života.
Mazlíček jako záchrana mezilidských vztahů
Pes ale není konkurence pro dítě. Naopak – může být mostem mezi lidmi. Venčení vytváří přirozené sociální vazby, zlepšuje psychiku, a jak tvrdí Kubinyi, muži se psy jsou podle výzkumu přitažlivější. Některé vztahy díky psům začínají – jiné zase přežívají právě díky nim.
Kde je skutečný problém?
Odpověď není v počtu mazlíčků, ale v sociálním odloučení. Dřív se o děti starala širší rodina, dnes je všechno na rodičích. Výsledkem je tlak, únava a obava z rodičovství jako neúnosné zátěže. Psi vyplňují mezeru, ale nevytlačují děti – jen ukazují, co společnosti chybí.
Co z toho plyne pro Česko?
Pokud chceme víc dětí, nestačí moralizovat nad „psími rodiči“. Je nutné znovu vystavět podpůrné systémy – komunitní, ekonomické, psychologické. A ano, možná přestat dělat z péče o psa jen rozmar. Pro mnohé je to první krok k rodině, ne poslední.