.webp)
Když vidíte na ulici člověka v bezvědomí, neváhejte a jednejte. Psychologický jev zvaný „efekt přihlížejícího“ způsobuje, že čím více lidí situaci sleduje, tím méně z nich zasáhne – každý si totiž myslí, že to udělá někdo jiný. Proto se nebojte vystoupit z davu. Přijďte k člověku, zatřeste s ním, zjistěte, zda reaguje, a pokud ne, okamžitě volejte 155.
Operátoři záchranné služby vás krok za krokem provedou celou situací – od vyhodnocení stavu po konkrétní úkony první pomoci. Nebojte se, nemusíte být lékař. Stačí poslouchat jejich pokyny a udělat přesně to, co vám řeknou. Právě vy můžete být ten, kdo rozhodne o tom, zda člověk přežije.
Zapomeňte na nebezpečné mýty, jako je vytahování jazyka prsty nebo improvizované tracheotomie propiskou. Nejjednodušší a nejúčinnější způsob, jak uvolnit dýchací cesty, je zaklonit hlavu postiženého tak, aby směřovala vzhůru. Tím zajistíte průchod vzduchu a dáte mu šanci znovu dýchat. Nikdy nestrkejte prsty do úst, pokud vás o to postižený výslovně nepožádá.
Pamatujte – první krok je vždy stejný: přestat být součástí davu, přistoupit k člověku a vytočit 155. To může být rozdíl mezi životem a smrtí.