Brusel chce méně papírování a rychlejší stavbu bytů, chce řešit krizi bydlení

Evropská unie bývá v českých debatách oblíbeným synonymem pro regulace, směrnice a formuláře. Teď ale přichází s poněkud nečekaným nápadem: papírů kolem výstavby bytů je možná až příliš. Evropská komise proto připravuje balíček, který má zjednodušit pravidla a urychlit výstavbu. Evropský parlament dokonce doporučuje, aby bylo možné získat stavební povolení do 60 dnů. Pro Česko, kde se rychlost povolování stala téměř folklorním tématem, to zní skoro podezřele dobře.

Bytová krize už dávno není problémem několika přehřátých evropských metropolí. Evropská komise odhaduje, že k pokrytí současné poptávky by bylo v Evropské unii potřeba stavět více než dva miliony nových bytů ročně. Jenže kromě vysokých cen pozemků, materiálů, práce a financování naráží výstavba také na jednu méně fotogenickou překážku: administrativu.

A právě na tu se nyní zaměřil Brusel.

Od 1. července Evropská komise sbírá podněty pro připravovaný Housing Simplification Package, tedy balíček pro zjednodušení pravidel v oblasti bydlení. Konzultace běží do 30. září 2026 a samotný balíček má Komise předložit v roce 2027.

Cíl zní jednoduše: zjistit, která evropská, národní i místní pravidla způsobují zbytečné náklady, průtahy nebo zdvojenou administrativu a zda je možné některé procesy zjednodušit, aniž by se rezignovalo na bezpečnost, ochranu životního prostředí nebo kvalitu staveb.

Jinými slovy: Brusel chce zjistit, jestli náhodou není kolem stavění až moc Bruselu. Ano, život umí být poetický.

Povolení za 60 dní?

Evropský parlament šel ve svých představách ještě dál. V březnu 2026 schválil závěrečnou zprávu svého zvláštního výboru pro bytovou krizi. Pro hlasovalo 367 europoslanců, 166 bylo proti a 84 se zdrželo.

Jedním z nejvýraznějších návrhů je cíl vyřídit povolení pro bydlení do 60 dnů.

Parlament současně doporučuje větší digitalizaci stavebního řízení, elektronické podávání a sledování žádostí, vznik jednotných kontaktních míst a rychlejší proces pro projekty, které jsou důležité kvůli akutnímu nedostatku bydlení.

Tady je ovšem potřeba zapnout oblíbenou disciplínu projektu o evropských mýtech: co Brusel skutečně nařizuje a co pouze navrhuje?

Šedesátidenní lhůta dnes není evropský příkaz, podle kterého by český stavební úřad musel 61. den slavnostně vydat razítko. Evropský parlament vyzval Komisi a členské státy, aby o takový cíl usilovaly. Jde tedy o politické doporučení a směr, kterým se má evropská debata vydat, nikoliv o přímo použitelnou povinnost českých úřadů.

A to je docela podstatný rozdíl.

Česko má důvod poslouchat

Česká republika se přitom do evropské debaty o pomalém povolování vejde až nepříjemně dobře.

Evropská komise ve své letošní zprávě o Česku uvádí, že dostupnost bydlení zůstává nízká a dále se zhoršuje. Poměr cen nemovitostí k příjmům zde během poslední dekády rostl třetím nejrychlejším tempem v celé EU. Komise zároveň upozorňuje na složité územní plánování a stavební řízení. U velkých měst může podle ní změna územního plánu trvat více než deset let.

Česko sice stavební legislativu reformuje a pustilo se také do digitalizace, podle Komise ale zatím není mnoho důkazů, že by se díky změnám povolování skutečně výrazně zrychlilo. Doporučuje proto pokračovat v digitalizaci, zlepšit spolupráci systémů a posílit kapacity stavebních úřadů.

Takže zatímco česká politická debata často funguje podle vzorce „Brusel nám přidává další byrokracii“, tentokrát Brusel kouká na českou byrokracii a říká něco ve smyslu: Kluci, nebylo by toho papírování už trochu dost?

Může ale EU zrychlit český stavební úřad?

Tady přichází méně sexy část příběhu.

Územní plánování, organizace stavebních úřadů nebo konkrétní proces vydání stavebního povolení nejsou jednoduše řízeny Evropskou unií. Zásadní část pravidel vzniká na národní a místní úrovni.

EU nicméně do výstavby zasahuje prostřednictvím dalších oblastí. Evropské předpisy ovlivňují například energetickou náročnost budov, ochranu životního prostředí, veřejné zakázky, některé technické normy nebo pravidla státní podpory.

Právě proto chce Komise prověřit nejen evropské předpisy, ale celý řetězec regulace. Stejný projekt totiž může procházet evropskými požadavky, českou legislativou, územním plánem a nakonec také místní administrativou.

A když každý přidá jen jeden nevinný formulář, na konci z toho vznikne menší Tolkienova trilogie.

Připravovaný evropský balíček proto nebude kouzelnou gumou, která vymaže český stavební zákon. Může ale odstranit překrývající se evropské požadavky, sjednotit některé procesy, podpořit digitalizaci a tlačit členské země k tomu, aby si udělaly pořádek i ve vlastních předpisech.

Méně regulace neznamená žádnou regulaci

Debata má ještě jeden háček. Když politik řekne „zrušíme byrokracii“, většinou to zní příjemně. Skoro jako „zlevníme pivo“.

Jenže část pravidel, která výstavbu zpomalují, existuje z nějakého důvodu.

Posuzuje se dopad staveb na okolí. Chrání se památky, příroda nebo práva sousedů. Kontroluje se požární bezpečnost. Veřejnost má v určitých situacích právo se k projektu vyjádřit.

Evropský parlament proto ve své zprávě zdůrazňuje, že zrychlení nemá znamenat odstranění základních bezpečnostních, sociálních a ekologických standardů. Výjimky z rychlejších postupů předpokládá například u ochrany lidí, životního prostředí nebo kulturního a historického dědictví.

Skutečná otázka tedy nezní, jestli regulaci zrušit.

Zní: Které pravidlo chrání veřejný zájem a které už jen chrání existenci dalšího formuláře?

Bydlení se poprvé dostalo vysoko na evropskou agendu

Ještě před několika lety by bylo zvláštní očekávat od Evropské unie výraznější společnou bytovou politiku. Bydlení totiž tradičně spadá především do odpovědnosti členských zemí, regionů a měst.

To se ale mění.

V roce 2026 Komise poprvé zařadila bydlení výrazněji také do Evropského semestru, tedy pravidelného hodnocení ekonomické a sociální situace členských států. Každá země dostala samostatnou analýzu bydlení a některé státy včetně Česka také doporučení týkající se výstavby, dostupnosti nebo administrativních překážek.

Česku Komise doporučuje jednodušší územní plánování a povolování, větší veřejnou výstavbu dostupného bydlení a změny daňového systému, které by podle ní mohly pomoci dostat více bytů na trh.

Z Bruselu tedy nepřichází nový evropský stavební úřad. Přichází ale stále silnější tlak, aby členské státy začaly nedostatek bydlení řešit jako ekonomický problém celé Unie.

Protože drahé bydlení už není jen nepříjemnost pro člověka, který chce vlastní dva pokoje a kuchyň. Omezuje mobilitu pracovních sil, komplikuje mladým lidem osamostatnění a firmám ztěžuje hledání zaměstnanců v regionech, kde si jejich pracovníci nemohou dovolit bydlet.

Projekt Local Reach, European Impact: Combating Disinformation Through Regional Media "Regional Waves: Empowering Communities with EU Stories vznikl za podpory Evropského parlamentu.